Aquaplaning
Aquaplaning je jednou z častých příčin nehod při prudkém dešti nebo stojící vodě na silnici. Při aquaplaningu se stává vozidlo téměř neovladatelným a dá se přirovnat k jízdě na ledě.
Vznik aquaplaningu
Aquaplaning vzniká nedostatečným odvodem vody pneumatikou a tím vytvořením tzv. vodního klínu před kolem, který se následně rozšíří i pod pneumatiku. Tím ztratí pneumatika kontakt s vozovkou a vozidlo je jen velmi málo ovladatelné.
Na vznik aquaplaningu má vliv množství vody na silnici, rychlost automobilu, druh a hloubka vzorku (dezénu) pneumatik a jejich správné nahuštění.
Mezi pneumatikou a vozovkou se nahromadí voda, kterou nestihnou pneumatiky odvést a ta pak brání dostatečnému kontaktu se silnicí potřebnou pro bezpečné ovládání vozu. Aquaplaning vzniká většinou při rychlostech nad 80 km/h u nových pneumatik, ale již od 55 km/h u pneumatik na hranici životnosti (1,6 mm vzorku).
Jak aquaplaningu předcházet
Základem jsou kvalitní pneumatiky s dostatečnou hloubkou vzorku, aby mohla pneumatika dostatečně odvádět vodu a měla dobrý kontakt se silnicí. Neméně důležité je, i když máte nové a kvalitní pneumatiky, přizpůsobit rychlost a styl jízdy aktuální situaci. Je nutné zpomalit a zbytečně prudce nezatáčet.
Vyhýbejte se stojaté vodě – kalužím, kolejím zalitým vodou a potůčkům tekoucím přes silnici při prudkém dešti.
Pokud se stopy auta před vámi brzy ztrácí „ve vodě“ a nejsou vidět již pár metrů za autem, hrozí riziko aquaplaningu. Pokud jsou stopy viditelnější a vydrží delší dobu, je riziko aquaplaningu nižší.
Tato animace věnující se nepozornosti na silnicích byla financována z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Animaci je možné sdílet a využívat v dalších vzdělávacích projektech zdarma.
Styčná plocha pneumatiky na 3 mm vrstvě vody
Jak je z tabulky zřejmé, má hloubka vzorku pneumatik a rychlost přímý vliv na jízdní vlastnosti automobilu, tj. ovládání a brzdnou dráhu.
Na vznik aquaplaningu má vliv také druh vzorku pneumatiky. Pro dostatečný odvod vody, neboť pneumatika šíře 205 mm odvede cca 35 l vody za jednu sekundu, jsou potřeba hluboké drážky směřující k okrajům pneumatik. Širší pneumatiky potřebují odvést ještě více vody, a proto jsou k aquaplaningu náchylnější.
Co dělat, když už aquaplaning dostaneme
Začínající aquaplaning poznáme cuknutím do volantu v okamžiku vzniku vodního klínu nebo plaváním auta. Při aquaplaningu nikdy nebrzděte, nepřidávejte plyn a prudce nezatáčejte, mohli byste dostat smyk nebo dokonce hodiny.
Držte volant rovně a pevně, uberte plyn a vyšlápněte spojku, aby se hnací kola uvolnila. Kola by se měla o vodu zpomalit a začít opět fungovat, protože se obnoví kontakt pneumatik s vozovkou.
Přejeme vám bezpečné cesty!
Přidejte se k nám na sociálních sítích a neuteče Vám žádná novinka
