Odbočování je vždy riskantní manévr. Nejnáročnější je odbočení vlevo. Před odbočením vždy dáme rukou znamení.

Odbočování vpravo

Odbočení vpravo je jednodušší

Jako cyklisté jezdíme po pravé straně silnice, a proto se nám lépe odbočuje vpravo. Pravou rukou dáme znamení (upažíme) a můžeme odbočit.

Na co si dát pozor? Před odbočením zpomalíme, abychom se mohli dobře podívat na místo, kam odbočujeme. Zda tam není nějaká překážka, díra, špatný terén – mohli bychom spadnout a dopadnout na silnici, kde by nás srazilo auto. Taky dáme pozor, abychom se nesrazili s někým jiným.

Odbočení vlevo

Odbočení vlevo je manévr, který vždy přináší nebezpečí. Může nás srazit auto jedoucí za námi i auto jedoucí v protisměru.

Jak tedy odbočíme vlevo? Před odbočováním zpomalíme. Dobře se podíváme dozadu, zda nějaké auto, motorka či kolo není těsně za námi. Pokud je, necháme ho předjet. Jinak dáme znamení levou rukou a vyjedeme k levé straně našeho pruhu. Pokud v protisměru nic nejede, můžeme odbočit. Jestliže v protisměru někdo jede, musíme počkat a odbočit až poté.

Pokud jiný řidič jede v protisměru a také odbočuje vlevo, vyhneme se vlevo.

Mnohem bezpečnější řešení je vlevo neodbočovat, ale odbočit vpravo či zastavit u pravého kraje silnice a silnici přejít s kolem na druhou stranu. Toto řešení určitě zvolíme, pokud je silný provoz na silnici nebo je odbočka v nepřehledném místě (zatáčka, vrchol kopce). Nejlepší je pro převedení kola využít přechod pro chodce.

Odbočení přes koleje

Pokud při odbočování budeme přejíždět tramvajové koleje nebo vyhrazený pruh, dáme přednost těm, kteří po nich jedou. Je jedno, jestli jedou v protisměru nebo ve stejném směru jako my.

Odbočovací pruh

Pokud je pro odbočování určen zvláštní pruh, použijeme ho.

Předjíždění

Občas jede někdo pomaleji než my a potřebujeme ho předjet – třeba někdo na koloběžce, cyklista, ale také pomalý traktor nebo stavební stroj.

Jak postupujeme?

1. Necháme předjet ostatní. Pokud už nás někdo předjíždí nebo je blízko za námi, necháme ho předjet.
2. Zkontrolujeme prostor před námi. Podíváme se dopředu, abychom viděli, kolik potřebujeme prostoru na předjíždění. Na předjetí koloběžky nebo cyklisty nepotřebujeme vjet do protisměru. Naopak třeba u traktoru nebo skupiny cyklistů budeme předjíždět v protisměru, a tento pruh musí být tedy volný.
3. Sledujeme předjížděného. Sledujeme, zda ten, koho chceme předjíždět, nechce odbočit. Poznáme, že dává znamení rukou nebo blinkrem. Pokud je blízko nějaká překážka na silnici, musíme předvídat, že ten před námi bude chtít tuto překážku objíždět, a tedy počkáme s předjížděním.
4. Dáme znamení o změně směru. Když nás nic neohrožuje za námi ani před námi, dáme znamení rukou a předjíždíme. Necháme si boční odstup, abychom se nesrazili s tím, koho předjíždíme. Vždy předpokládejme, že může náhle vybočit.
5. Předjíždíme vždy zleva. Jako cyklisté předjíždíme stejně jako řidiči vozidel. Předjížděného míjíme tak, aby byl při předjíždění po naší pravé ruce.

Objíždění

Na silnici může být překážka (třeba stojící auto či výkop), kterou chceme objet.

Jak postupujeme? Je to podobné jako u předjíždění (viz výše)

1. Pokud objíždíme auto, dáme pozor také na náhlé otevření dveří.
2. Pokud je situace komplikovaná, můžeme zastavit a překážku obejít pěšky, třeba i po chodníku.

Zastavení

Přejezd pro cyklisty

• Přejezd pro cyklisty bývá tam, kde například cyklostezka pokračuje přes silnici.
• Před přejezdem silnice se dobře rozhlédneme a dáme přednost v jízdě ostatním.
• Na přejezdu jedeme vpravo.
• Pokud má přejezd pro cyklisty funkční semafor, pak můžeme jet, pokud svítí zelená cyklistům.