Doprovázet slovní sdělení i patřičným vizuálním, obrazovým poselstvím, aby žáci měli možnost vnímat učivo více smysly. A nejúčinnější je, když danou věc nejen vidíme a slyšíme, ale můžeme si ji i „osahat“ a „prožít“.

Zásady

1. jaký vztah učitel naváže s žáky při výuce a jakým způsobem si ho udrží – navázání vztahové komunikace: nastavení partnerského/rovnocenného vztahu (nepovyšovat se nad žáky, ale být jejich partner, ale zároveň se i neponižovat!)

2. zařídit, aby byla výuka pro děti užitečná, přesvědčit je, že tu nejsou z donucení a mají z přednášky užitek, který vychází z jejich očekávání

Je nutné si stanovit cíl, nebo-li stav kterého je možné (stručnou prezentací) dosáhnout. Téma oblasti přednášky není cíl, cílem určíme na co prezentaci zaměřit:

• informovat
• přesvědčit
• přimět k jednání

3. Sdělovat informace stručně, srozumitelně a jasně:

Projev má být přiměřený svou délkou danému tématu a věku dětí.

Vyslovovat zřetelně a používat slova, kterým žáci rozumějí.

Orientace žáků v přednášce a zvolení správné osnovy.

Tipy pro navázání symetrického vztahu s dětmi při výuce

Úsměv, oční kontakt se všemi žáky, používat 1. osobu mn. čísla; reagujeme na to, co děti chtějí vědět, ptáme se na jejich názor, pokud se ve třídě něco děje, snažíme se porozumět, ocenit děti za jejich aktivitu, být otevřený, dávat žákům pozitivní zpětné vazby, dávat najevo empatii, za začátku se domluvit na pravidlech přednášky, prostor pro dotazy, nesnažit se zodpovědět otázku na kterou nevíme odpověď, rušivé elementy ihned řešíme

Pozornost u dětí

Pozornost se v průběhu dětství i dospívání vyvíjí a zkvalitňuje,

Menší děti se vydrží soustředit kratší dobu, než dospělí. Pozornost se v dětství dále vyvíjí a zkvalitňuje.

Mladší žáci – 1. stupeň ZŠ, jejichž soustředění je časově omezenější a většinou se soustředí jen na jednu věc, potřebují:

• střídat činnosti
• zařadit odpočinek

Naopak starší žáci – 2. stupeň ZŠ již zvládnou více aktivit současně a umí zaměřit pozornost na určitou činnost delší dobu.

1. stupeň

Malé děti se učí hrou, pokud dostanou správný podnět, projeví zájem a samy objevují, diskutují. Ukážeme jim, že danou činnost vlastně umí.

• Být milý, ale současně striktně dodržovat určitá pravidla
• Osobní úspěch znamená pro děti o mnoho víc než odměna ve formě materiálního stimulu
• Podpořte soutěživost dětí – pomůže to rozvoji jejich rychlosti a také poskytne velkou možnost učení
• Oznamovat určitou činnost na daný signál
• Způsob, jakým věci říkáme, je minimálně tak důležitý jako to, co říkáme
• Střídejte různé slovní taktiky (zaujmete tím pozornost dětí) – šepot, různé hlasy nebo vyslovovat ústy slova bez zvuků
• Používejte vizuální pomůcky
• Pokyny žákům musí být stručné, srozumitelné a přímočaré
• Když se chce dítě něco naučit, hraje si

2. stupeň

Předat dětem informace a podporovat jejich dlouhodobou motivaci a zájem o výuku. Prezentovat svůj předmět s nadšeným. Podpořit v žácích dojem potřebnosti dopravní výchovy.

Pochvala je hnací silou celého učebního procesu.

Cvičení je nutné přizpůsobit úrovni svých žáků – některé úlohy musí být jednoduché, aby je mohli úspěšně splnit úplně všichni.

U starších žáků se v tomto období formuje celá osobnost žáka. Volíme aktivity, u kterých se žáci stávají spolutvůrci výuky.